Ekoterorismus v kostce (Matěji, proč tě krávy nechtějí?)

Za zřídka zvažovaných zpráv zmínil zloduch ze Zelených záměr změnit zákony. Zapotřebí začerstva zvrátit zvůli zpitomělých záprdků ze Zelených – začínající zvrácenost zatuchlého zřízení.

Tak dost vtípků. Nejdřív jsem přemýšlela, zda si kdejaký slizoknír zaslouží recenzi svých mozkových záseků, ale nakonec jsem usoudila, že ano, protože ne vždy má občan čas sledovat všechny slizoknírské počiny: občan je tvor zaneprázdněný, musí vydělávat na Bureše, a tak mu některé piruety na politickém kluzišti mohou uniknout. A co kdyby pak zelené despoty z lásky k životnímu prostředí neprozřetelně volil.

Matěj Stropnický před časem prohlásil, že není normální, aby 80 % Čechů každoročně dosáhlo na leteckou dovolenou, a nepřímo naznačil, že řešením je regulace cen (aby si krovky na pláži nemohl rozhodit jen tak kdekdo). Já myslím, že to je zbytečně komplikované: Tož Matěji, zaveďme rovnou výjezdní doložky, ne? Tak bude mnohem jednodušší zajistit, aby životní prostředí mohli využíváním letecké dopravy znečišťovat pouze vybraní patricijové. A budeme zase o krok před nimi!

Nicméně netuším, co za matroš musí člověk brát, aby v souvislosti s politikou Zelených pronesl slovo „liberální“. Třešničkou na Stropodortu je výrok, že „je mu vzorem politika masarykovská a havlovská, která se víc týká svobody a demokracie než ideologie.” (Lidovky.cz) Tak myslím, že by chlapec měl investovat víc času do promýšlení svých projevů než do ondulace své hřívy ve stylu 70. let.

Podstatnější ale je si uvědomit, jak nebezpečné podobné levicové ekologické restrikce jsou. A ještě zajímavější je, když člověk dojde k jádru problému: tito ekokníráči, různí DiCapriové či Matějové z Prahy i Brna (v Brně máme také svého Ekomatěje – Hollana, muzikologa z rudozeleného hnutí Žít Brno…) nejenže svou filozofií zákony přírody nerespektují, ale oni je přímo popírají. Navíc si sami rozhazují z kopýtka eko neeko.

Plebs ať jezdí na kole, já si vozím šunky soukromým érem

Minulý týden kázal Leonardo DiCaprio na předávání Oscarů o tom, jak všichni musíme chránit životní prostředí a bránit globálnímu oteplování. Když pominu žvásty o působení člověka na globální oteplování, a zároveň připustím, že DiCaprio má pravdu a přírodu je třeba chránit, pak považuji za nutné poukázat na to, že ten samý člověk, co si hraje na kazatele, sám 6x za měsíc létá privátním letadlem trasu Los Angeles – New York. Paralelně, neslyšela jsem o tom, že by Merkelová byla ochotna sama zakoušet kálící „kulturu“ svých afrických bratrů a sbírala po nich hovínka u sebe ve sprše. Ne, na to jsou přece sprchy na koupalištích plebsu.

Hlavně ukázat přírodě, kdo je tu šéf

A pak tu máme samozřejmě problém století Evropské komise: zavedení přebalovacích koutků na pánských záchodech. A perla z programu SZ: podpora zhovadilostí jako otcovská „mateřská“ dovolená (vidíte tu ironii?). Podpora otcovské dovolené je zcela paradoxní od strany, která předstírá, že se o principy přírody zasazuje. Ona totiž de facto potírá princip nejzákladnější, tedy odlišné biologické role muže a ženy.

Potírání důsledků namísto řešení příčin

Tohle je typické pro dnešní západní civilizaci snad ve všech oblastech života. Nejzářnějším příkladem je asi zdravotnictví a farmaceutický průmysl, ale platí to i pro životní prostředí.

Když mrzne, fotbalová hřiště jsou vyhřívaná. Za tropických veder se bruslí na oválu. Když není sníh, odčerpává se voda vysoko do strání, aby lyžaři mohli lyžovat. Trochu Kocourkov, ne? Ale jsou řešením radikální levicové restrikce? NE. Problém netkví v samotném chování lidí k přírodě, ale primárně v myšlení, které je deformované materialistickou konzumní společností. A jakékoli restrikce neřeší příčinu problému, pouze potírají jeho projevy.

Příběh z Dánska: v Kodani chtěli, aby rodiče vozili děti do školy na kole. Soudruzi dali hlavy dohromady a hle! Dospěli ke „geniálnímu“ řešení: prostě zrušili parkovací místa. A co na to rodiče? Začali parkovat na trávníku. (Soudruzi ho zapomněli oplotit.) Tolik k nuceným proenvironmentálním omezením lidské svobody.

Ignorance nedořešených problémů lokálních a zaměření pozornosti na problémy globální

Co dodat. Žvanit o člověkem nezpůsobeném globálním oteplování je víc kůl než zaměřit svoji pozornost na komunisty v 50. letech idiotsky scelené lány polí, nyní pokryté Babišovou řepkou či solárními panely eurolordů. Tohle mimochodem SZ ve svém programu zmiňuje, ale ono je to tváří v tvář Burešovým řepkomilionům přejde. Navíc do toho pořád motají dodržování EU nařízení, reformu zemědělství na úrovni EU…a nikomu z těch géniů ještě nedošlo, že zemědělská (i jiná) nařízení EU nikdy nemohou být lokálně efektivní, poněvadž ignorují geografická i jiná specifika té které země! (Tohle se už mimojiné běžně přednáší v Dánsku na univerzitách, nevím jak u nás, ale do většiny politických kebulí ten zcela primitivní logický poznatek ještě nedoputoval.)

Proč ho krávy nechtějí…

Co mě ale zaráží zvlášť v souvislosti se SZ nejvíce, je jejich nadšené vítání islámu a s tím spojených muslimských zvyků. Je to přímo logický kiks. Strana proklamující ochranu životního prostředí otevřeně vítá nekulturu s ohavnými halal rituály, při kterých jsou zvířata týrána a trpí. V programu SZ není o ochraně zvířat ani slovo – jen o ekochovech, a Matěj vesele vykřikuje, jak máme přijímat muslimy, potažmo islám, který jde snad proti všem principům přírody. A já se domnívám, že to je jen další důkaz naprosto povrchního chápání sounáležitosti člověka a přírody.

Jak z toho ven?

Aby člověk věděl, že přírodu třeba nedevastovat, pokud má být rozvoj civilizace trvale udržitelný, nemusí zrovna pěstovat soukromou faunu na odredované hlavě. Na ekologická opatření se ale váže jistá míra omezení svobody, ke které je třeba přistupovat opatrně (ne podle Stropnického). Zavádění ekologické legislativy může například vést ke zvýšení počtu tzv. fatalistů, tedy lidí, kteří mají pocit, že svým jednáním nic ovlivnit nemohou – protože jejich jednání je zcela určeno státem. Taková frustrace se pak samozřejmě projeví i v jiných oblastech, v psychice jednotlivce a v důsledku i v celospolečenské náladě, rozvoji… Jde o komplexní interdisciplinární problém, jehož řešením nesmí být zvůle nějakých neomarxistických novinářských slizoknírů nebo muzikologů. Budování lepších zítřků levicovými vůdci a útlakem nepřítele (třídního, ekologického, genderového, náboženského či etnického…hlavně nějakého) končí vždycky stejným fiaskem: devastací státu, rozkladem společnosti, ztrátami na životech. Nejčerstvějším dokladem selhání levicové politiky je kolabující Švédsko.

Lidé, kteří opravdu chápou důležitost a princip ochrany naší Matky Země, Zelené ani podobné levicové despotické strany nikdy volit nemohou. Trvale udržitelný stav je totiž neslučitelný jak s devastací životního prostředí, tak s omezováním rozvoje člověka. Jedinou cestou je nastolení rovnováhy mezi člověkem a přírodou a to je možné pouze skrze uvědomění si, jak moc přírodu potřebujeme. A levicová politika toto uvědomění neumožňuje, protože člověku ubírá svobodu a odpírá možnost zkušenosti, kterou člověk k takovému uvědomění potřebuje. Dlouhodobě to pak vede ke společenské stagnaci.

A na závěr lekce logiky z dílny Matěje Stropnického:

„…kdyby ale nebylo Evropské unie, bylo by méně národního státu, suverenity i svobody. Potřebujeme naopak více nadnárodní politiky, proto potřebujeme více Evropy.” (Lidovky.cz)

Podle lídra Zelených tedy potřebujeme více politiky, která zcela prokazatelně vede k situacím jako v Calais či v Kolíně.

Asi největší trhlinou v „logice“ nynější evropské politiky shledávám usilovné snahy o zestejnění muže a ženy (genderové kvóty, otcovská dovolená, unisexové záchodky atd.) a přitom paralelní tolerance islámu, který ženy degraduje na věc, která jen nedopatřením disponuje schopností dýchat a je možno ji z malicherného důvodu zabít. Jakou logiku lze taky čekat od byrokratického aparátu, jenž je veden člověkem se základním vzděláním (Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu).

Pod suverenitou a svobodou si pak Stropnický představuje despotickou vládu německé kancléřky a poslušné Bohoušovo tajtrlíkování. Tento člověk buď patří do blázince, anebo si potajmu mne svůj naleštěný vous, jak s tím plebsem okázale vy…

5 thoughts on “Ekoterorismus v kostce (Matěji, proč tě krávy nechtějí?)

  1. Dobrý den,jsem moc rád,že jste se nenechala odradit tou fraškou na Blogu iDnes.A jsem ještě více rád,že své blogy jste zveřejnila na těchto stránkách.S chutí jsem si je znovu přečetl.Držím Vám palce.Vydržte.Těším se na Vaše další počtení.Petr

  2. Citace: Protože se našlo pár lidí, kteří výplody mé prořízlé klávesnice rádi čtou, nezbylo mi, než založit web vlastní. S lebkou.

    Jako spousta jiných, neznal jsem Vás, dokud neproběhla ta fraška Banga vs. Ortel. Neznal jsem ani Bangovu „tvorbu“, a jak jsem zjistil, o nic jsem nepřišel. Ale rád si Vaše výplody přečtu. Zjistil jsem, že jsou to prakticky mé myšlenky, akorát někdy s více informacemi, ke kterým se běžně člověk nedostane. A s tím Stropnickým. Jak to napsat. Vzhledem k tomu, jak se Zelení v posledních letech chovali, jak vydírali ve sněmovně koaliční partnery s nějakými pěti hlasy (brát s rezervou, nikdy jsem je nesledoval, jen měli něco málo přes 5% při volbách), udělali pro mě to nejlepší, co udělat mohli. Zvolili si jako předsedu partaje mladého Stropnického. Tím se stali pro normálního člověka nevolitelnou stranou a budou mít čas na regeneraci a sebereflexi. Pokud k ní nedojde, taky dobře. Díky za Vaše slova, čte se to moc dobře. Exner

  3. Dobrý den, udělala jste mi velkou radost založením Vaší vlastní stránky. Moc ráda Vás čtu, skláním se před Vašimi znalostmi, sdílím Vaše názory a Děkuji….
    Jitka Bendová

  4. Znamenitě napsané. Matěj Stropnický s vizáží Johna Holmese se jak klíště drží rčení – devatero řemesel, desátá bída. Občas přemýšlím, jak se tak může přihodit to neštěstí, aby člověk, zjevně hloupý, měl o sobě tak vysoké mínění.

Komentáře jsou ukončeny.