Život v Bavorsku: Začátky (Díl 1.)

V Německu kotvím už něco přes rok a aj ta bavorština už připomíná normální jazyk i bez šnapsu (Schnaps=pálenka), a tak už snad mohu sepsat jakýsi němcopis. Někteří čeští brouci pytlíci si myslí, že se v celém Německu ulice hemží teroristy, co kolem sebe mávají sekyrami. Eurohujeři vyznávající eurohovnoty se zase předhánějí ve velebení eurošílenství. Oba tábory jsou mírně řečeno mimo, ale o tom jindy.

Občas se setkávám s nechápavými otázkami, proč tu vlastně jsem. Tím teda začnu.

Proč Bavorsko

Zaprvé proto, že někde prostě být musím. Zadruhé proto, že jsem neposeda. A taky neposera. Nejsem ten typ, co celý život zahřívá rodnou hroudu, aby nevychladla.

 

Hledání práce v Německu Bavorsku.

Faktem je, že v Německu je trh práce fajnový – prostě nejsou lidi. Tady musím zdůraznit, že mluvím o nejbohatší spolkové zemi – Bavorsku – a konkrétně o Mnichově, kde se nezaměstnanost pohybuje okolo 1 %. To, co budu psát, tedy nevztahujte na celé Německo. Východoněmec je pro Bavořana něco jako Marťan, co mluví „debilní němčinou“. Představuju si to asi tak, jako když kaBrňák slyší říkat Pražáka, že „přijde dýl“ (WTF?!). Nebo když Pražák tupě vejrá na naprosto jasnou otázku „Skama seš?“. Inu, Mnichov není Německo.

Během prvního týdne jsem sehnala nekvalifikované práce asi tři. Se španělštinou (tehdy již 6 let rezivějící) jsem si vystačila první dva měsíce jako tlumočnice na veletrzích a o víkendech jako servírka v jednom portugalském baru/restauraci. Peníze byly hodně dobrý, roznášení táců panáků mezi davy jihoamerických indiánů pulsujícími v rytmu salsy a cestování metrem ve čtyři ráno už méně.

Hledání normální práce v oboru mě stálo dost úsilí a nervy, ale stačil měsíc a byla ruka v rukávě. Zde nutno podotknout, že bez němčiny by to tak rychle nešlo. Podle toho, o jakou práci člověk stojí, musí taky umět (komunikativně!!!) alespoň základy  němčiny.

Afričtí inženýři: kde jsou?

Tak 40 % lidí, se kterými se setkávám v práci (stavební inženýři, architekti, technici, makléři…) jsou cizinci. Většinou příjemní Španělé, co šprechtí dobře německy, popřípadě v Německu narození Chorvati. Moje nejoblíbenější kolegyně je Polka, co v 88. roce emigrovala. Německo prostě už dávno multikulturní JE. Je to výsledek dlouhodobé imigrační politiky a přirozený odraz pracovního trhu, kde se kvalifikovaní cizinci mají šanci dobře uplatnit. Jakou polívčičku si Němci uvařili, takovou ji mají.

Ještě nikdy jsem se v rámci práce nesetkala s Nigerijcem, Libyjcem, Afgháncem nebo jiným inženýrem, který by mohl německé stavitelství jistě obohatit svými cennými zkušenostmi se stavbou na sucho a konopnou střechou, pouštní výrobou skla či by přišel s inovativním nápadem, jak přimět africkou floru k bujarému růstu i v centrální Evropě. Inu, škoda. Možná, že se koncentrují v jiných oborech.

Jak se usídlit v Německu

Dost lidí, co v životě nevytáhli paty z Horní-Dolní, si myslí, že přestěhovat se někam do světa je raz dva. Mno… Abyste vůbec mohli začít (legálně) pracovat v Německu, potřebujete číslo soc. pojištění. To nezískáte, pokud nemáte trvalé bydlení. To většinou nezískáte, pokud neprokážete pravidelný příjem. A i pokud ho máte, byty v Mnichově prostě nejsou.

Nejlepší (pokud ne jediná) cesta, jak legálně na vlastní pěst začít pracovat a žít v Německu, je podle mě počkat na šťastnou konjunkci ještě více šťastných planet.

Anebo chvíli chodit do solárka a spálit doklady.

Necivilizované rasistické Německo?

 Německo může být označeno dosti adjektivy, ale nikoli jako necivilizované. Já jsem nadšený a zarputilý zastánce národních stereotypů, protože za prvé jsou většinou vtipný, za druhé je na nich vždycky špetka pravdy (jinak by nebyly tak vtipný). Frantíci jsou věčně stávkující socani, co netuší, že na východ od Německa už je zavedená elektřina, Rakušáci zavírají lidi do sklepa, Němeci se při sexuálních hrátkách žerou navzájem, Slováci se topí v borovičce a tak by se dalo pokračovat.

Můj přítel s nadsázkou říká, že Češi kradou. Já zase ráda říkám, že každý Němec je rasista (a jesi bude pořád opakovat, že Češi kradou, jednoho rána to svý fáro na ulici prostě nenajde, udělám si výýýýlet… 😛 ). Stereotypy vystihují takové to jádro, ryzí charakteristiku, kterou rozhodně nemusí oplývat každý z dané skupiny, ale každý je jí do jisté míry ovlivněn. Nazvěte si to klidně kulturou, dějinami… Každý národ je formován jinak.

Němci jsou vysoce vyspělý národ, od kterého se ostatní mohou učit. Jako klíčová slova bych zvolila disciplinovanost, řád, přesnost, vytrvalost, rezervovanost, vážnost. Strašně se mi to líbí například na silnicích: v dost částech Mnichova je běžné parkovat v úzkých uličkách po obou stranách tak, že projede jen jedno auto. Ale nikdo je nemusí označovat jako jednosměrky, protože lidi jsou natolik slušní, že v klidu počkají, pustí se, mávnou na sebe, poděkují si. Jasně, jsou výjimky, ale to jsou většinou prostě jen blbci.

Jenže kdo vyniká disciplinovaností a dodržováním řádu, musí – implicitně – být taky tak trochu nemyslící člen celku, co následuje fírera. Stádovost je jeden z německých stereotypů – v jednotě je síla, a jistě i proto je Německo tak silný a ekonomicky výkonný stát.

Tohle dle mého názoru také nutně vede k takové trošku povýšenosti, kterou se sice Němci v sobě poslední půlstoletí snaží potlačit, ale ona tam hluboko dřímá… A jak známo, potlačování není řešení, ale pouze kumulace, jejíž důsledky na sebe nenechají dlouho čekat.

Němci jsou nejrasističtější národ, který znám. Je jedno, zda usilujete o vyhlazení jedné „špatné“ rasy, nebo o zestejnění všech. Psychologicky máte v podstatě stále ten samý problém: neschopnost najít rovnováhu mezi ty a .

Restrukturalizace společnosti

Že Turci smrdí a z těch nejjednodušších základek pomalu odchází bílé děti na lepší základky nebo na gymnázia, se dozvíte jen od Němce, který vám plně důvěřuje. A on vlastně už jen celospolečenský strach o něčem mluvit dokazuje, že tu je problém.

Když se děti přistěhovalců nejsou schopny dostat jinam, než na nejjednodušší základní školy, pak se společnost sama začne „třídit“ jinak. Bílé děti, které by dříve chodily na jednodušší školy, teď chodí na lepší základky, průměrní žáci se dostávají na víceletá gymnázia. A výsledek? Zhloupnutí celé společnosti. To je to, co se bude v Evropě v příštích desítkách let dít.

 

No a v příštím díle si dáme „Bezpečnost dle Alláha“, protože dost lidí se na internetu snaží vzbudit dojem, že v Západní Evropě nemůžete vykročit na ulici, aniž by vás nepodřízl nějaký vylízaný Alláhův sluha. A to je trošku zavádějící.