Prezentace českého léčitelství sítkokadičkou a kuřačkou. Víte, jak mají léčitele ošéfované v Německu?

Před zhlédnutím dokumentu České televize „Obchod se zdravím“  jsem počítala s tím, že to bude jeden z dalších ubohých pokusů zdiskreditovat jakékoli léčebné metody, které nejsou dost řezací, dost chemické a není možné je dokázat (ani vyvrátit!) na principielní úrovni dnešní ryze materiální „vědy“. Novinářko-hérečka se infiltrovala jako pacientka se štítnou žlázou do střediska AKTIP nabízející psychosomatickou alternativní léčbu, kde se jí ujala Mgr. Krutilová. Po zhlédnutí nemohu než sepsat myslím snad celkem vyváženou kritiku, neb v tomto filmu, který je mnohými chápán jako střet západní (klasické) a tradiční (přírodní, celostní) medicíny, bylo špatně až příliš věcí – a to z obou stran.

Svůj závěr napíšu až… na závěr. Němčouři jsou totiž opět o krok před námi, tentokráte podle mě pozitivně, a tak vám povykládám o zákonných podmínkách provozování léčitelství v Německu – už se mi žhaví pařáty a klávesnice chytá zkraty.

Nejdřív pár bodíků pro to pseudoléčitelské centrum

(aneb kde to západní medicíně drhne a ani tento film na tom nic nemění)

  • „Radit někomu změnit životní styl je riskantní a do medicíny to rozhodně nepatří…“ vypadlo z pana psychiatra Honzáka a Lucce se orosila sklenička, páč si musela nalít bílé. Tak tady je ten důvod, proč západní medicína neléčí… (Jakákoli nemoc je signálem toho, že náš životní styl včetně mentálního a duchovního nastavení není v pořádku.)
  • „Napojit se na podvědomí“… je dle psychiatra Honzáka jaksi „nepředstavitelný konstrukt“. No tak jistě. Však veškerá problematika nepochopení alternativní (přírodní) medicíny medicínou klasickou (západní) se zakládá na tom, že se nacházejí na diametrálně odlišných úrovních. Nemateriální věci opravdu nelze pochopit, dokázat ani vyvrátit jakýmikoli běžnými metodami materiální vědy, která si uzurpuje výsadní právo na Pravdu…jako už tolikrát v historii.
  • Změna DNA. Že pan psychiatr Honzák nesleduje vývoj vědy, neznamená, že se tak neděje. Genetika a epigenetika je celkem fičák a možnost záměrné modifikace exprese některých genů např. pomocí stravy je celkem hotová věc – jen je tohle odvětví ještě v plenkách. Pseudoléčitelka Krutilka to sice jako u všeho dost pokroutila, protože o tom zjevně ví kulové, ale mám dojem, že mířila tímto směrem… (Jeden takový několikatýdenní úvod do epigenetiky a ovlivňování genů skrze stravu mám na jedné australské univerzitě za sebou.)
  • Ivana – pacientka, co se nechce vyléčit. Ať už je AKTIP a žvatlající Krutilová jakákoli, ta nonstop negativně naladěná „nemocná“ novinářko-hérečka by podle mě byla krutopřísnej případ i pro Nostradama. Kdo očekává, že ho doktor může vyléčit mávnutím kouzelného proutku, ten je pouze zlenivělým, nesvéprávným produktem zkorumpovaného systému, ve kterém doktoři neléčí, ale pod tlakem netrpělivých a líných pacentů jsou nuceni dát povrchní rychlozáplatu tu na jeden problém, tu na druhý…

  Ve filmu paní Mgr. Krutilová bohužel velmi zjednodušeně mluvila o principu „chtít se vyléčit“, což se setkalo (ne příliš překvapivě) s nepochopením paní onkoložky. Že chce něco mozek, neznamená, že to chce duše. Nemoc je vždy podnět k učení a duchovnímu růstu (německy to zní krásně: „heilen“ heißt immer „heiligen“).

A souhrn nejdůležitějších bodů, proč se AKTIPu galaktickým obloukem vyhnout:

  • Krutilová a „karmická očista“. S výrokem paní Krutilové, že „jsme první generace, která se může zbavit rodové karmy“, zásadně nesouhlasím (a o rodové karmě toho vím díky mnohaletému studiu astrologie celkem dost). Jakmile vám někdo začne vykládat, že „tahle generace je ta první, která…“, VEMTE NOHY NA RAMENA! Je to zjednodušení, které nemá se žádnou psychosomatikou a ani s opravdovou esoterikou co do činění. Jak začne někdo v rámci esoteriky mluvit příliš konkrétně o andělech, vílách, „první generaci, která…“ anebo o Věku vodnáře, od kterého si pasivně(!) slibuje jakousi spásu či změnu, pouze se upíná k velmi zjednodušeným interpretacím esoterických principů, kterým sám nerozumí. A rada Lucky zní: bachec na ně.
  • Léčitelky s cígem a chlastem v pracovní době? Arogantní vedoucí AKTIPu, MUDr. Klímová, s cígem v ruce a Mgr. Krutilová při konzultaci se sklenkou vína. Zcela stručně: pít alkohol při jakékoli zdravotní proceduře – tím spíše při energetické/psychologické léčbě druhé osoby –  je známka naprostého nepochopení principu přirozeného (přírodního) léčení.
  • Sex, sex, sex… Freude, na tebe dycky dojde. (To sem šlohla Konvičkovi myslim.) Celkem pecka, když je někdo schopný odhalit sexuální zneužívání na základě tří namalovaných obrázků jako paní Mgr. Krutilová (dle stížnosti jedné z pacientek). To by si snad ani sexuálně narušenej Freud u svejch pacientů nelajzl. A pozor, jak máte přiliš silnou první a druhou čakru, někdo vás automaticky v dětství (fyzicky či psychicky) „zmasakroval“. Vzhledem k opakující se tematice se nabízí celkem reálná možnost, že je to mnohem více téma dotyčné terapeutky než přicházejících pacientů.
  • V AKTIPu to vyšperkli ještě rakovinou. Strašení rakovinou shrnuli ve filmu skvěle dotyčný psychiatr a onkoložka. U někoho, kdo ji ještě vůbec nemá, bylo těch keců o rakovině včetně jejího „vykadění do sítka v záchodu“ prostě víc než příliš. I když třebas občas i dle alternativní medicíny byly některé výroky zcela správné, jako např. že vzniká dlouhodobě a je možné ji zvrátit změnou myšlení a životního stylu, Krutilové výrok „vykadit jakýsi zapouzdřený virový něco“, to je fakt hardcore.
  • Univerzální lék: milenec. Doporučovat jako způsob léčby milence je prostě na palici. Domnívám se, že principielně mělo doporučení být spíš pobídkou k nápravě negativních vztahových vzorců, ale způsob komunikace pseudopsychosomatičky Krutilové je prostě k pláči.

Dalo by se pokračovat peckami jako např.:

  • Nadiktovaná ájurvédská dieta za 1200Kč (tu si lze přečíst kdekoli na netu)
  • Očista organismu navržena až po třech měsících (strava má být to první…!)
  • Obraty jako „vykadění rakoviny do sítka v záchodu“ nebo  „vypadlo z něj takový zapouzdřený virový něco“
  • Scéna, kde Mgr. Krutilová očividně drze lže o své minulosti (souhlas s psychiatrem Honzákem, že to klidně může být patologická lhářka)

Celý film byl prostě holé neštěstí. Jako člověk zabývající se přírodní medicínou jsem AKTIPem znechucena – ten spolek nemá s opravdovou alternativní léčbou pranic společného. Či minimálně ta blábolivá Krutilová. I díky takovým, jako je ona, je slovo „léčitel“ v ČR často nahlíženo spíše skrze pařáty, na rozdíl od Německa. Proč? Protože jako „léčitelé“ v ČR působí lidé, kteří jednak nemají základy fyziologie či anatomie, ale zároveň nepochopili z ezoterických učení NIC. Jak by tedy mohli léčit tělo či ducha, když nemají ponětí ani o těle, ani o duchu?

V zájmu objektivity je nicméně nutno také dodat, že film obsahoval typické prvky tendenční „infiltrační dokumentární žurnalistiky“. Nasadit do hlavní role herečku, ze které skepse sálá víc než rakovina z AKTIPu, je bod číslo jedna. Nechat film o jakékoli neklasické léčebné metodě komentovat klasické lékaře je rovněž takový vtipný „fail“ – asi jako dělat „objektivní“ dokumentární film o katolících a jako jedinou kmentující autoritu si přizvat pár ateistů. Proč ve filmu neměli možnost vyjádření opravdoví psychosomatici či léčitelé?! Tož jen abyste si nemysleli, že to produkčně bylo nějaké hyperobjektivní terno.

Sósedi só zase o krok před náma…

V Říši si to zařídili fikaněji. Už před 2. světovou válkou existovala sdružení léčitelů, která je opravňovala k praxi. Hitler jim na chvíli utnul tipec, ale po válce se odvětví opět začalo rozvíjet. Rozdíl spočívá v tom, že v Německu musí každý, kdo chce praktikovat alternativní/přírodní léčebné metody, složit státní zkoušku, která je setsakramentsky těžká a zahrnuje lékařské znalosti anatomie, fyziologie, patologie a především přesně vymezuje linii spolupráce s lékaři. Jasně říká, co léčitel smí a kdy má povinnost pacienta poslat k lékaři. A abyste si nemysleli, že to je nějaká fraška, tak tuto zkoušku musí složit i študovaní MUDři, kteří se na ni připravují v průměru sice kratší dobu, ale zpravidla zhruba rok.

Ano, je to sice výrazné omezení státem, nicméně jsem názoru, že to přináší hned dvě pozitiva pro všechny zúčastněné:

  • Pacienti jsou lépe chráněni před nekvalifikovanými patlaly, co si udělali jeden víkendový seminář a chtějí léčit. A pak kdákají o vykaděné rakovině a navrhují jako léčbu milence.
  • Léčitelé mají nějakou minimální povinnou úroveň vzdělání a i díky tomu jsou celospolečensky nahlíženi s větším respektem.