Nad otázkami novinářky (1. díl): O islámu a křesťanství

Na Facebooku mi ve schránce přistály otázky jedné mladé novinářky. Nejdřív jsem nechtěla plýtvat svým časem na vysvětlování islámu a mých postojů někomu, kdo pokládá otázky jasně vyjadřující jeho pevný názor založený na nepřečtení či nepochopení islámských textů. Jenže ty otázky mi daly možnost sepsat odpovědi na typické „faily“ obhájců islámu a muslimů. Enjoy.


Tvrdíte, že každý správný muslim je vrah a terorista a ten, který není, lže, případně nedodržuje své náboženství správně. Znamená to, že drtivá většina současných světových muslimů podle vás své náboženství nedodržuje a Korán nečetla?

O tom naprosto není pochyb. Stačí podívat se na statistiky dosaženého vzdělání, úrovně vzdělávacích systémů, negramotnosti(!), popř. nedokonalé, leč přecejen ne úplně z prstu vycucané průzkumy IQ v zemích Afriky a Blízkého východu. Svědectví ex-muslimů, kteří dekonvertovali poté, co se poprvé dostali k četbě islámských textů popř. se seznámili s mnohem mírumilovnějším křesťanstvím, je též dost. Jako příklad lze uvést švédskou exmuslimku Monu Walter, která napsala krásné pojednání o tom, co o islámu věděla, než se dostala do Švédska. Dále doporučuji knihy egyptského exmuslima Hameda Abdel-Samada, který dekonvertoval po přečtení Bible, byl proto v Egyptě pronásledován, mučen, nucen emigrovat do Švýcarska a doposud je i ve Švýcarsku v neustálém ohrožení života. A takových odpadlíků, kteří jsou vystaveni – dle islámských fatev legitimním – výhrůžkám smrtí je mnohem víc.


Ve své kritice islámu odkazujete na pasáže Koránu. Četla jste Bibli? Co říkáte na pasáže jako „Ať se žena učí v tichosti a s veškerou poddaností. Ženě pak nedovoluji učit ani ovládat jejího muže, ale ať je v tichosti. Vždyť nejdříve byl stvořen Adam, potom Eva. A Adam nebyl oklamán, ale žena byla oklamána a upadla do přestoupení. Bude však ochráněna během rození dětí, zůstanou-li ve víře, lásce a svatosti s rozvahou.“ (Bible (Timoteovi, 2:9-15) nebo „Protož i hned táhni a zkaz Amalecha, a zahlaďte jako proklaté všecko, což má. Neslitovávejž se nad ním, ale zahub od muže až do ženy, od malého až do toho, kterýž prsí požívá, od vola také až do ovce, a od velblouda až do osla.“ (Bible (Samuel, 15:3)? Neznamenají, že i křesťanství je protiústavní ideologie, která nabádá k násilí \ nerespektuje rovnost pohlaví a mělo by tak být zakázána?

V prvé řadě chci říct, že nesouhlasím s jakoukoli formou davového vymývání mozků a manipulací, tudíž se mi instituce církve nelíbí a nejsem ani příznivce křesťanství (ačkoli Bible je dílo obsahující hluboké esoterické pravdy). Každý takový systém učení nutně nastavuje meze duchovního vývoje, navíc existuje riziko zneužití, jako tomu bylo v minulosti u křesťanství. Nicméně v určitém stadiu vývoje mohou podobné systémy, učení a spolky dotyčnému na jeho Cestě i pozitivně pomoci, proto je jejich existence legitimní. Že by se křesťanství mělo zakázat si tedy nemyslím jednak z tohoto důvodu, jednak protože mezi křesťanstvím a islámem existuje řada diametrálních rozdílů, které je třeba zohlednit.

Pro většinu křesťanů je závazný Nový zákon a v něm je výskyt pobídek k jakékoli formě násilí nebo jen destruktivního jednání vůči ostatním roven nule. Bible jako taková je z velké části souborem příběhů, nikoli podrobným návodem k životu, snůškou válečných výzev a nenávisti vůči všem nekřesťanům. I ten váš z kontextu vytržený citát, který koluje po internetu, je jen součástí příběhu a představa moderního křesťana, který se na základě této pasáže vydá do světa hledat nějakého týpka jménem Amalech, je groteskní, nemyslíte?

Ale vycházejme především z nynějších poměrů v Evropě. Terorizují snad křesťané v Evropě či někde na světě někoho masově kvůli jeho víře? Vedou svatou válku? Křesťanství jako nábožensko-společenský systém posloužilo vývoji Evropy, prošlo evolucí, ve všech zemích Evropy bylo striktně odděleno od státní moci a nyní je to pro většinu „věřících“ spíše setrvačná tradice než opravdová víra, pro jiné stále forma duchovního vedení životem. Proč ne. Ale islám nemůže dlouho existovat paralelně vedle státní moci, on o moc vždy bude usilovat – islám totiž je především právním a společenským systémem.

Dokud je muslimů málo, ještě to nedokáže (stejně jako Mohamed v Mekce), projevuje se jen jako paralelní, zdánlivě náboženská společnost, nemá sílu. V momentě, kdy dosáhne kritické hranice (myslím, že se pohybuje okolo 20 %), musí se jeho právním(!) pravidlům, tedy šaríji podřídit i nemuslimové. Vícero průzkumů ukázalo, že i tzv. „mírumilovní“ muslimové by uvítali plošnou platnost práva šaríja a zahalování všech žen – i těch nemuslimských. To číslo bylo vyšší 50 %. Šaríja je nedílnou součástí islámu a žádný muslim ji nemůže popřít. Příkladem budiž mnohé čtvrti v Belgii či Švédsku, kde dvacetiprocentní mez byla překročena a neplatí v nich již státní právní systém, ale šaríja.

K vaší otázce o (ne)rovnosti pohlaví. Musíme si uvědomit, že v celé nedávné historii (několik tisíc let nazpět) měla žena ve většině kultur a náboženství méně výhodné až podřízené postavení, což se promítlo i do společenských norem zakotvených v náboženství.

Pokud ale srovnáte Bibli a islámské texty, spatříte ohromný rozdíl. V Bibli se říká, že žena vznikla z muže a že má poslouchat, ale zároveň je respektována jako bytost a její hodnota není redukována na schopnost rození dětí. Naproti tomu v islámských textech má žena v 96 % zmínek o ženách podřadné postavení, jen ve 4 % rovnocenné či dokonce vyšší postavení než muž. Ovšem to pouze proto, že může porodit dítě. Cena ženské bytosti je doslova redukována na její dělohu. Zároveň islámské texty výslovně povolují bití ženy a svědectví ženy zdaleka nedosahuje hodnoty svědectví muže. A nelze opomenout, že Mohamed, příklad dokonalého muslima, měl sex s devítiletou holčičkou, což je v dnešní civilizované společnosti pedofilie. Mladé dívky jsou (dle islámu legitimně) poškozovány v útlém věku jak fyzicky, tak psychicky dodnes, protože muslimové mají oporu v Síře – životě Mohameda. Nic takového nikde v Bibli nenajdete. Už jen proto jsou feministky zastávající islám buď hloupé, anebo hloupé. Ono je třeba srovnat trošku víc než jen jeden vytržený citát.

Především ale v západní civilizaci, která má kulturní kořeny v křesťanství, došlo k oné separaci náboženství a státu, a tím bylo umožněno, aby se společenské normy dále rozvíjely (feministické hnutí počátku 20. stol.) bez omezení náboženským systémem. A fungovalo to. To je v islámu nemožné, protože islám je v prvé řadě politický systém. Takže jde v prvé řadě o tu možnost volby separovat náboženství a světský život, která v křesťanství existuje, ale v islámu nikoli.

Rozdíly by se dalo pokračovat: zatímco Ježíš dle Bible konal zázraky a nabádal k lásce k bližnímu i nepříteli, Mohamed přepadal a vyvražďoval karavany a znásilňoval ženy poražených. A znovu: Mohamed je dle islámských textů příkladem dokonalého muslima.

Dále tu je čistě biologický problém. Hodně náboženských zákonů či přikázání ve všech světových náboženstvích vzniklo z čistě praktických důvodů: jedení určitého masa (jak v islámu, tak judaismu) zvyšovalo možnost nákazy, obřízka u Židů má mj. hygienický význam, no a k takovýmto přikázáním patří i zákaz inbreedingu (páření příbuzných jedinců), což v Bibli bylo prozřetelně zformulováno. V islámu nikoli a inbreeding je dodnes běžný – a to i v evropských muslimských komunitách! Inbreeding může vést k různým dědičným genetickým poškozením, která zahrnují nejen fyzické defekty, ale i snížený intelekt… A představte si, že muslimové se tímto způsobem rozmnožují už více jak tisíc let…

Je třeba si všechny zásadní texty obou těchto směrů (tj. křesťanství i islámu) opravdu přečíst a pochopit je jako celek, ne jen kopírovat vytržené citáty kolující po internetu. Teprve pak lze totiž spatřit ty diametrální rozdíly, které odsuzují jakékoli pokusy o obhajování islámu na základě srovnávání s křesťanstvím k neúspěchu.

Takže zakázat křesťanství? Jako proč? Ukažte mi soudobý příklad křesťana, který z nenávisti vůči nekřesťanům někoho zabil, najel náklaďákem do vánočních trhů, někoho ubodal nebo tvoří divadelní představení, kde Buddha znásilňuje Ježíše a tahá si z řiti českou státní vlajku. A pak mi ukažte, kde v Novém zákoně podobné jednání černé na bílém posvěcené. Já vám to povím: i kdyby se takový blbec našel, rozhodně nejedná v souladu s křesťanstvím.

Pak se ale podívejme na realitu evropského terorismu. Teroristické útoky jsou zpravidla činem muslimů (žádný islamismus neexistuje). A vše, co tito teroristé spáchali či páchají, má své ospravedlnění v islámských textech či životě Mohameda. Ty vybízejí jak k násilnému šíření islámu, tak k nenávisti ke káfirům, ospravedlňují lhaní káfirům a předkládají pevná pravidla pro podřízené postavení nemuslimů ve společnosti. Teroristé nedělají nic, co by jim islám zakazoval, naopak. Taková je realita a „mírumilovný“ muslim si může nalhávat, co chce, ale pokud vyznává nenávistnou ideologii, pak o sobě nemůže říkat, že je mírumilovný. Je to naprosto analogické k pojmu „mírumilovný nacista“. Co si pod tím představíte? A proč on teda je nacistou, když nechce nikoho vraždit?


Další otázky slečny novinářky a moje odpovědi budu na svých stránkách publikovat v úterý 12.6.2018. Budou se týkat rozdílu mezi pojmy islám a muslimové, odpovím na otázky, zda jsem někdy blíže nějakého muslima poznala a vysvětlím slečně novinářce, „kam se podělo moje libertariánství“, když chci zakazovat zahalování žen a islám obecně.